Výzkumy hovoří jasně!

Přírodě blízká obnova má potenciál levně vytvořit cenná stanoviště, která se jinak uměle vytváří složitě a nákladně. Drahými technickými a dalšími následnými rekultivacemi obvykle vznikají jen běžná stanoviště, biologicky málo hodnotná. Je to jednoduchý způsob, jak pomoci přírodě a přitom ušetřit.

K jasným argumentům petice dodávám, že peníze ušetřené na neprovedených technických rekultivacích mohou stát a firmy mnohem smysluplněji využít jinde.

Se ztotožňuji s výzvou.

Souzním s prohlášením

Přírodní obnova je levná a účinná.

Odborná péče o krajinu je jedinou cestou jak zachovat ohrožené druhy pro další generace

Jsem hydrobotanik a tyto těžební prostory jsou unikátní náhradní lokality pro biodiverzitu makrofyt a psamofytů, které z krajiny významnou měrou mizí

To bude přírodnější a levnější.

Souhlasím a bezvýhradně podporují.

Souhlasím s výzvou. Sama příroda rekultivuje mnohem lépe než člověk (při technických rekultivacích) a hlavně zadarmo. Technické rekultivace jsou (snad až na ojedinělé odůvodněné maloplošné výjimky) dobré akorát k odklánění peněz do něčí kapsy.

Souhlasím s textem prohlášení.

Prodrbávají se peníze za drahé umělé rekultivace , místo aby se otevřel prostor přírodním procesům

S prohlášením se mohu téměř beze zbytku ztotožnit, neboť odpovídá mým dlouhodobým zkušenostem s přírodními procesy a potřebami mnoha organismů, které s námi sdílí životný prostor, tvořený převážně různými podobami kulturní krajiny.

Souhlasím, protože obnovujeme zemědělskou krajinu s pomocí přírody. Je to levnější a pestřejší.

Podporuji s výhradou. Těžební prostory zanášejí do současné zplanýrované a eutrofizované krajiny novou dynamiku členitějšího geologicky pestrého území bez nadbytku živin, což je předpoklad vysoké biodiverzity. Není však univerzálně použitelné řešení odvézt těžební techniku a území nechat být. Zejména u rozsáhlých lomů jsou určité technické úpravy potřebné. Každou lokalitu je žádoucí řešit individuálně, využít potenciál pro některé cenné organismy a podle možnosti v ní sukcesní plochy podporovat již během těžby. V řadě případů může mít jiné využití uvolněného území přednost. Typicky u velkých jezer ve zbytkových jamách je řízené napuštění a úprava břehové linie zpravidla lepší než samovolné zatápění.

souhlasím

Přírodě blízká obnova umožňuje přežívání mnoha vzácných druhů rostlin, hub a živočichů, přináší atraktivní lokality do krajiny a nic nás nestojí.

Naše dlouhodobé výzkumy z Ostravské pánve ukazují, že přírodě blízká obnova podporuje heterogenitu prostředí a přispívá pozitivně k ochraně biodiverzity.

Protože podle podle dosavadních průzkumů druhové rozmanitosti organismů, včetně makromycetů, vím, že těžbou narušené biotopy jsou naprosto unikátní tím, že v nich nacházejí útočiště druhy, které jsou jinde v člověkem řízené a usměrněné krajině velmi vzácné. Jsou to druhy, které představují společenstva raných vývojových stádií v přírodě, a plochy narušené těžbou surovin jim poskytují náhradní stanoviště. Narušené biotopy jsou významné odkryvem surových substrátů (kámen, písek, jíl), nebo jejich kumulací (odvaly a výsypky), absencí půdního profilu a výraznou absencí především zdrojů přístupného dusíku. Běžná krajina je již mnoho let zasažena všudypřítomným a zejména v zemědělské krajině nadměrným hromaděním živin, eutrofizací, z hospodářské činnosti člověka. Substrátová a morfologická rozmanitost ploch narušených těžbou a nízká dostupnost živin znamenají v současné krajině zcela výjimečné prostředí pro druhy, jejichž výskyt je hospodařením člověka v krajině limitován likvidací jejich přirozených stanovišť a důsledky všudypřítomné eutrofizace. Plochy, narušené těžbou nahrazují procesy přirozených disturbancí v jinak člověkem intenzivně využívané krajině. Pokud nejsou upravovány technickou a lesnickou nebo zemědělskou rekultivací, jsou učebnicí pro poznání vývoje půdy, vegetace a přírodě odpovídajících porostů v daném území. Jsou ukázkou pro poznání a výzkum přírodních procesů při vzniku půd a přírodě blízkých porostů, při obnově rozmanitosti krajiny a současně poskytují i významný estetický požitek občanům, kteří je s oblibou navštěvují.

Přírodě blízká obnova těžebních prostorů má v současné krajině a době velký potenciál, bohužel vzhledem k dostupným plochám dosud téměř nevyužitý. Nejen odborné průzkumy, ale i zkušenosti z několika málo území ukazují, že s nízkými náklady lze poměrně rychle dosáhnout významných výsledků v podobě podpory biodiverzity, vč. chráněných a ohrožených druhů.

Souhlasím s myšlenkami petice

Těžební prostory ať již funkční, postupně opouštěné či opuštěné, kde neproběhly technické rekultivace, vrací přírodě unikátní prostor, který jsme jí v minulosti naší činností vzali. Vyskytují se zde druhy organismů, které často již jinde v naší zemi nenajdeme. Z ptáků je příkladem linduška úhorní, jejíž celá česká populace obývá právě severočeské hnědouhelné doly, z velké části právě lomy ČSA a Vršany. Nákladné technické rekultivace zničí a již částečně ničí velkou část životního prostoru nejen tohoto druhu v České republice. Přírodě blízká obnova tak velkých území jako jsou lomy ČSA a Vršany je šancí udělat dobrou a správnou věc, jakých už v ochraně přírody na našem území mít mnoho nebudeme. Česká příroda není v situaci, abychom takovou šanci promrhali pomocí technických rekultivací těchto důlních děl.

Souhlasím s textem. Pokud do těžebních prostor zahrneme i plošně odvodněná a průmyslově těžená rašeliniště, určitým technickým zásahům se ale nevyhneme.

Souhlasím s prohlášením.

Výbor a členové společnosti podporují dlouhodobě přírodní procesy spojené s ochranou hmyzu (primárně motýlů).

Podepisuji, protože mám zkušeností s výzkumem obratlovců na antropogenních stanovištích, na základě krterých považuji přírodě blízkou obnovu za nutnou pro úspěšné zachování biodiverzity v dříve těžených krajinách,

Výše uvedené argumenty jsou jasné, jen doplňuji, že využívám tyto principy i jako pracovník státní ochrany přírody.

Prohlášení plně podporuji.

Odzkoušeno, funguje

Přírodě blízká obnova vytvoří s minimálními náklady nádherné místo pro přírodu i člověka. Technická rekultivace s ohromnými náklady produkuje většinou ekonomicky nerentabilní a z přírodního i rekreačního hlediska bezcená zemědělská a lesní stanoviště (výjimkou jsou jezera).

Jednoznačně souhlasím s prohlášením. Biologicky rozmanitá mozaika nejrůznějších biotopů, která vznikne přirozenou obnovou, může být jen obtížně vytvořitelná technickými rekultivacemi. A samozřejmě je to řešení daleko levnější a ušetřené prostředky je možno použít například na dlouhodobější udržení této biologicky rozmanité krajiny.

Souhlasím s prohlášením. Je nesmyslné lít peníze do technických rekultivací, když přírodě blízká obnova je mnohonásobně levnější a vede k lepším výsledkům.

Specializuji se na dlouhodobý vývoj a proměny krajiny a myslím si, že většinu procesů při obnově krajiny bychom měli ponechat přírodním procesům. Ty nakonec vytvoří stabilní rovnovážný stav, jehož dozažení je nakonec pro společnost nesrovnatelně levnější, než umělé úpravy a drahé výsadby.

Předchozí práce ukazují, že to takhle má smysl z hlediska pestrosti prostředí i jeho využitelnosti pro edukační a volnočasové aktivity. Navíc nákladově mohou ušetřit částky, které lze použít smysluplněji.

Místa ponechaná samovolné obnově jsou tak krásná!

Nechme přírodu dělat, co umí...je to nejlevnější způsob se spoustou benefitů pro druhy, které zarůstající či intenzivně využívaná krajina již nepodporuje.

Souhlasím s prohlášením v celém jeho rozsahu.

Situace je zcela jasná - ekologická obnova je levnější a nesrovnatelně účinnější než technické rekultivace. Ví se to už několik dekád, ale teprve dnes se konečně věci dávají do pohybu.

Přírodě blízká obnova je možností efektivního řešení.

Podepisuji s odkazem na příslušné studie ve prospěch "přirozeného řešení". Ostatně nejde jen o odborně-technickou otázku, záležitost se týká všech.

Přírodě blízkou obnovu považuji za cenný a efektivní způsob obnovy narušených ekosystémů. Během našeho výzkumu na výsypkách po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku takové plochy vykazovaly ve srovnání s technickými rekultivacemi mimo jiné vyšší diverzitu společenstev drobných zemních savců.

Velmi potřebné. Velká část současné krajiny je uzavřena do konzervované struktury chráněné různými zájmy (lesní hospodaření má svá pravidla, zemědělství taktéž), zároveň je na ni kladen stále se zvyšující tlak ekonomického využití každém hektaru. Díky tomu klesá možnost projevu dynamických procesů zajišťujících funkčnsot diverzity. Přírodě blízká obnova težebních prostorů je proto důležitým prvkem pro udržení krajinné i druhové rozmanitosti české přírody. Zároveň může umožňovat lepší akceptaci povrchových dopadů při těžbě.

"Rekultivace" pochází od slova "kultivovaný". Bohužel kultivace v podání moderního zemědělství a lesnictví nevede k "vybroušené", "vytříbené" a "elegantní" krajině, ale k zelené poušti takřka bez života. Elegantní a bohatou krajinu umí vytvořit jen příroda sama.

Souhlasim s prohlasenim. Tezebni prostory predstavuji narusene prostredi, zastupne napr. za odhalene skalni vychozy nebo ricni naplaveniny, na ktere jsou vazany mnohe druhy a ktere v soucasne krajine zcela chybi.

Podepisuji, protože nevidím důvod, proč by se měly investovat miliardy, tam kde to postrádá smysl, když je to vědecký podloženo. S pozdravem Petra Neumannová

Pocházím z Mostecka, vystudovala jsem Scholu Humanitas, a na přírodě blízké obnově těžbou postižené krajiny mi velmi záleží.

jsem příznivce efektivních a pokud možno přirozených či přírodě blízkých řešení, které obvykle mají ten nejlepší možný výsledek pro většinu z nás. V tomto případě mi přijde jen logické, že na místa, která dlouho trpěla těžkým průmyslem, se vrátí příroda a vzniknou biotopy, které u nás dlouho vůbec nebyly. Zároveň vím, že odborníci-ekologové, kteří jsou pod prohlášením podepsáni, neprosazují žádné šílené plány, jak je často prezentováno zájmovými skupinami, ale naopak se snaží dosáhnou řešení, které bude to nejlepší pro společnost i přírodu.

Navštěvuji plochy rekultivované technicky i přírodě blízkou metodou a vidím, jak bohatší je fauna přirozenějších ploch.

souhlasím s prohlášením k přírodě blízké obnově

souhlasím - přírodě blízká obnova = efektivní levné řešení , podporujme obnovu dalších ploch

Mi příroda není lhostejná

To považuji za rozumné. Každý dobrý nápad se počítá.

Vědecké výsledky z ČR jednoznačně potvrzují toto prohlášení.

Podporuji všechny projekty zaměřené na obnovu diverzity biotopů a potažmo i zvýšení biodiverzity organizmů včetně hmyzu. Přirozená sukcese v těžebních prostorech je k tomu nejvhodnější, finančně nenáročná a navíc umožňuje zkoumat sukcesní procesy.

Je to určitě lepší cesta než technická rekultivace, po níž zbyde často sice na pohled pěkná, leč biologicky vzato pustá krajina.

Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě.

Přírodě blízká obnova či samovolný vývoj jsou na post-těžebních plochách v naprosté většině případů tou nejvhodnější cestou k obnově. Naopak tradiční rekultivace prokazatelně ničí biodiverzitu a likviduje ty nejohroženější druhy.

Smysluplné řešení, mnohem šetrnější k bezobratlým i dalším organismům než je technická rekultivace.

Podepisuji, protože věřím v lepší budoucnost naší přírody, těžce zkoušené zejména v posledních dvou stoletích...

Přírodě blízká obnova těžebních prostor je levnější a mnohdy má lepší výsledky pro zdejší biodiverzitu než klasické „umělé“ rekultivace.

Podepisuji, protože podporuji přírodě blízkou obnovu, jejíž efektivita byla v této oblasti (a nejen zde) vědecky dokázána.

Podepisuji, protože zcela souhlasím s tímto prohlášením. V těžebních prostorech je na základě současných výzkumů a znalostí možné obnovit cenné přírodní biotopy.

citlivá nízkonákladová obnova má mít přednost před lobbingem technických společností, byť by se podílely na rekultivacích a jiných nápravách lidské činnosti v přírodě

s prohlášením souhlasím

kazda obnova jiz zdevastovane prirody pomuze

Je to nejlevnější a nejkvalitnější způsob obnovy území. Poskytuje to prostor pro obrovské množství různých organismů celé řady sukcesních stádií.

Spontánní návrat přírody sukcesními procesy představuje nejlevnější a nejcennější nápravu zničených biotopů

Přírodě blízká obnova těžebních prostorů nejen zvyšuje biodiverzitu v krajině, ale je i ekonomicky výhodnější.

Lidská společnost svým maximalizovaným využitím přírody a krajiny neumožňuje v dostatečné míře přirozený vývoj ekosystémů, který by poskytoval prostor pro druhovou diverzitu. Přírodě blízká obnova těžebních prostorů umožňuje tento deficit snižovat, navíc ekonomicky nenáročným způsobem.

Souhlasim s prohlasenim

Sama zjišťuji jednoznačně pozitivní vliv přírodě blízké obnovy na vývoj půd a půdních procesů v místech, kde jí byl dán prostor

V naší, převážně zemědělské, krajině dlouhodobě chybí pestrost biotopů, která by podporovala i výskyt rozmanitých organismů všeho druhu. Zejména těch vzácných a vázaných na raná sukcesní stadia rozličných ekosystémů. Dnes máme již dostatek vědeckých důkazů a širokého spektra příkladů z domova i ze zahraničí, že přírodě blízká obnova nejen těžebních prostorů je jednoznačně nejefektivnější, ekonomicky nejvýhodnější a hlavně vede k dlouhodobě udržitelné a pestré krajině. Máme tedy jedinečnou šanci alespoň jednou nekazit přírodě její záměr. S textem petice souzním a jednoznačně podporuji přírodě blízkou obnovu těchto prostor.

Souhlasím s prohlášením.

S textem zcela souzním.

Provádím monitoring na lomech ponechaných přirozené sukcesi a na datech jasně vidím, jaký skvělý potenciál tato území mají. Pokud na nich nebude probíhat technická rekultivace, ale ponechjí se vývoji, tak zde vzniknou a již postupně vznikají biologicky cenná území.

Potřebujeme více přírodních stanovišť, ne méně.

Prohlášení zcela odpovídá mé zkušenosti z četných návštěv i výzkumu těchto stanovišť - spontánně obnovené bývalé těžební prostory a průmyslové deponie jsou z hlediska biodiverzity pestřejší a zajímavější a představují útočiště pro řadu ohrožených druhů (nejen) hmyzu.

Je zřejmé, že přírodě blízká obnova funguje, vede k dobrým výsledkům a pomáhá nejednomu ohroženému druhu. Rekultivace jsou naopak často mrháním prostředků určených pro přírodu.

Přírodě blízkou obnovu podporuji, ale přirozenou sukcesi (zarůstání velkých ploch dřevinami) bude potřeba omezovat realizací vhodných managementových opatření.

s výzvou souhlasím

Podporuji!

souhlasím s prohlášedním.

Souhlasím v plném rozsahu.

Souhlasím s textem petice a vlastně se trochu divím, kdo a z jakého důvodu stále prosazuje technické rekultivace, které přitom často představují pouze zbytečně utracené prostředky z veřejných rozpočtů.

Souhlasím plně s "Prohlášením vědců"

naprosto souhlasím s výše uvedeným prohlášením.

Souhlasím plně s Prohlášením vědců.

Viděla jsem několik technicky rekultivovaných ploch a téměř všechny měly velmi málo biodiverzity, a to i v porovnání s původní člověkem iintenzivně využívanou lokalitou. Věřím, že ve většině případů je přírodě blízká obnova lepší pro zachování cennosti lokality, navíc je často také levnější. Řada přírodně obnovovaných lokalit vítá také rekreační aktivity, což může být atraktivní i pro neodbornou veřejnost.

Pozůstatky důlních těles a těžební činnosti představují v naší krajině cenné náhradní biotopy pro ranně sukcesní a konkurenčně slabé druhy, kterým jsme lidskou činností zničily jejich přirozená místa výskytu. jedná se o velice cenné náhradní biotopy. Teprve až technické rekultivace zabíjejí původ genius loci místa i jeho biotu (volná parafráze V. Cílka)

S navrženým prohlášením souhlasím, protože přináší moderní a navíc efektivní a finančně nenáročný způsob obnovy přírodě blízkých lokalit, které jsou nezbytné pro zachování a obnovení biodiverzity v Evropské krajině.

Zásadně podporuji co nejintenzivnější ochranu přírody pro udržení kvality života na této planetě na dobré úrovni.

Souhlasím v plném rozsahu.

Souhlasím s vyhlášením chráněného území v části Lomu ČSA.

Souhlasím s návrhem vyhlásit část Lomu ČSA jako chráněné území a ponechat je působení přirozené sukcese.

S výzvou souhlasím.

Souhlasím.

Podepisuji, protože podporuji přírodě blízkou obnovu, která je efektivnější, ekonomicky výhodnější, podporuje obnovu biotopů, jenž vede k dlouhodobě udržitelné a pestré krajině.

Bývalé těžební prostory poskytují unikátní možnost konkurenčně slabým druhům přežívat v okolní eutrofizované krajině, sukcesní procesy zde z důvodu nízkého množství živin probíhají velmi pomalu a nachází se zde velká mozaika terestrických i akvatických biotopů. Z výzkumů je naprosto zřejmé, že technické rekultivace biodiverzitu obvykle výrazně sníží, jsou doprovázeny různými problémy (usychání výsadeb apod.) a stojí extrémně vysoké náklady.

přírodě blízká obnova je příznivá prorozvoj půd spojený s podporou funční i strukturní diverzity půdních společenstev

Je důležité zachovat v krajině biotopy, které slouží jako záchytné body pro různé živočichy i rostliny.

Lomy a bývalé těžební prostory poskytují útočiště přírodě - najdeme zde vysokou diverzitu druhů, které mizí z běžné krajiny

Resl Jaroslav

Příroda má k dispozici mnoho postupů, kterými se dokáže i se silnými narušeními vypořádat. My jí v tom můžeme pomáhat, ale snažit se přirozené procesy plně nahradit bagry a sazáky je, když ne hloupé, tak určitě zbytečné. Ušetřené peníze i energii můžeme využít líp jiným způsobem.

S prohlášením se zcela ztotožňuji. Je v souladu s tím, co ukazuje řada vědeckých zkušeností i praktických zkušeností.

Podepisuji protože naprosto souhlasím se zněním prohlášení vědců a s navrhovanými opatřeními v něm obsaženými.

Obnova území přírodními procesy je bezpečnější, mnohonásobně levnější a se spolehlivějším výsledkem než průmyslově prováděné rekultivace.

Souhlasím s prohlášením vědců k přírodě blízké obnově těžebních prostorů

Prostory ponehané volné obnově jsou mnohem pestřejší a hodnotnější než jakákoliv výsadba.

Souzním s textem prohlášení.

Plně souhlasím s myšlenkami petice

Souhlasím s navrhovanými postupy

Souhlasím a podporuji principy přírodě blízké obnovy poškozené krajiny.

Petice podporuje řešení, které je účinné a které je levné.

Vědecké výzkumy, zkušenosti ze zahraničí i praktické projekty dokládají, že využití přírodních procesů vede obvykle k lepším výsledkům, než rekultivace technického typu.

Souhlasím s prohlášením. Přírodě blízká obnova funguje velmi dobře - někdy zcela sama, někdy s drobným počátečním impulzem (úprava terénu tak, aby nebyl vysloveně nebezpečný, případně nasměrování sukcese požadovaným směrem, např. vyhloubením míst pro budoucí mokřady a tůně). Dokazuje to dokazuje mimo jiné fakt, že existují (a není jich málo) bývalé lomy, výsypky atd., ve kterých se vyskytují vzácné organismy nebo které jsou dokonce již dnes chráněny jako maloplošná zvláště chráněná území.

Podepisuji prohlášení vědců, protože v české krajině biologická diverzita trvale klesá, a to dokonce i v mnoha zvláště chráněných územích. V opuštěných těžebních prostorech se nabízí mimořádná možnost vědecky sledovat přírodu v její nespoutané podobě.

Robustní evidence podepřená velkým množstvím odborných výzkumů jasně ukazuje, že posttěžební prostory prakticky všech typů povrchových dolů představují extrémně cenná a v naší krajině často poslední stanoviště velkého množství vzácných a ohrožených druhů organismů, které zde přežívají díky stanovištní heterogenitě a speciálnímu typu disturbancí. Detailní výzkumy zároveň jednoznačně prokázaly, že ekologickou obnovou těchto prostor je z pohledu biodiversity (a tedy ochrany přírody) vždy dosahováno o několik řádů příznivějšího stavu, než pomocí stávajících postupů tzv. technických rekultivací, jejichž jediným výsledkem je zcela nepochybně přesun pro tyto účely deponovaného kapitálu na konta subjektů, které dotyčné rekultivace provádějí. To lze, bohužel, názorně demonstrovat na velkém množství lokalit po celé ČR. Má-li se ochrana přírody posunout do 21. století, je nutné dosavadní zcela neefektivní technické rekultivační praktiky zcela opustit a přejít na vědeckým výzkumem podepřené, dobře známé, prověřené a funkční postupy nakládání s posttěžebními prostorami v souladu s moderními poznatky praktické ochrany přírody.

Protože často vidím ty strašné důsledky technických obnov (Sokolovsko, Český kras, atp.)

souhlasím s peticí za přírodě blízkou rekultivaci těžebních prostorů a průmyslových deponií.

Chci podpořit vznik nových pestrých biotopů.

Zcela souhlasím s obsahem petice

souhlasím s textem prohlášení, nechme přírodu pracovat za nás

Problematiku sleduji a jako biolog se s prohlášením ztotožňuji. Opuštěné lomy patří k nejzajímavějším lokalitám v naší krajině - a je smutné, když právě ony padají za oběť kontraproduktivní snaze "pomáhat" přírodě.

Přírodě blízká obnova je skoro jistě levnější a velmi pravděpodobně ekologičtější než ta umělá.

Souhlasím s prohlášením. Přirozená obnova je stabilnější a levnější, výsledek krásnější.

Souhlasím s obsahem prohlášení!

Ekologická obnova se již prosadila jako vynikající nástroj také v tvorbě cenných biotopů v krajině ovlivněné těžbou černého uhlí (Karvinsko). Aplikace tohoto nástroje však vyžaduje individuální přístup nejen k jednotlivým lokalitám z hlediska odbornosti, ale také k jednáním se zainteresovanými stranami v rámci land use, která se neobejdou bez hlubší míry navázání vzájemné důvěry a respektu. Bez takové strategie by nebyla ekologická obnova účinná z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Lokality s cennými biotopy totiž jsou a budou závislé na využívání krajiny člověkem.

Postindustriální stanoviště hostí v průběhu přirozené obnovy řadu vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří zde mají skvělé podmínky v podstatě zadarmo. Proč tedy za drahé peníze něco rekultivovat, když k tomu dojde samovolně v režii toho nejzkušenějšího rekultivátora.

vlastní podpůrné zkušenosti v regionu Českolipska - oblasti provodínských písků

Jsem studoval ochranu prirod a zalezi mi na ochrane prirode a Matce Zemi

S celý profesní život zabývám zoologií v postindustriálních stanovištích. Přirozená obnova je nejlepším a nejefektivnějším způsobem nápravy člověkem poznamenané krajiny.

Souhlasím s výzvou.

Technická obnova má zásadní problém - přeskakuje iniciální sukcesní stádia a snaží se vytvořit stav podobný (žádoucímu) klimaxu a to pokud možno celoplošně. Přirozená obnova vytváří mozaiku různých sukcesních stádií, na kterou je ve finále vázána vyšší diverzita "zajímavějších" druhů.

S textem výzvy předních krajinných ekologů (v původním významu, nejde o ekoaktivisty!) bezvýhradně souhlasím.

Těžební prostory jsou často laickou veřejností brány jako nepěkná jizva v krajině, kterou je potřeba co nejrychleji zacelit. My botanici ale vidíme, jak na těchto na živiny chudých plochách rostou druhy, které už své místo v přehnojené krajině ztratily. A hlavně, jak se taková jizva dokáže krásně bez velkých investic zacelit sama. Přidávám se k prohlášení a jsem překvapená, že i když došlo ke shodě odborníků a těžařů, ještě pořád není přírodě blízká obnova brána jako správná cesta.

Kromě důvodů uvedených ve stanovisku je důležité uvést i financování rekultivací. Finanční prostředky ukládané na obnovu po těžbě se můžou přesměrovat např. do fondů SZIF, realizací plánu spolčných zařízení z pozemkových úprav či na podporu rozvoje městké modrozelené infrastruktury apod.

souhlasím s textem prohlášení

Podepisuji, protože vidím jak se zbytečně vyhazují peníze za nákladné rekultivace, které přírodě spíše škodí než prospívají.

Plně souzním s prohlášením.

Vidím, jak lidé zbytečně vytváří z krajiny prostor chudý na biodiverzitu, často i v dobré víře. Zapomínají, že krajinu (stejně jako starou zahradu) je třeba s rozmyslem pozorovat a pak teprve někde zasahovat, je-li to třeba.

Je jasně prokázáno, že samovolná obnova je podstatně efektivnější než umělá rekultivace. A také levnější. V minulosti byly ty umělé rekultivace oblíbenou jámou na peníze, z nichž žila tvrdá lobby. Ty prostředky je třeba využít smysluplně, témat ve prospěch ŽP je dostatek.

Podporuju přírodě blízké obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií.

Na základě svých odborných i osobních zkušeností jsem přesvědčena o síle přírody a správnosti využití přírodě blízké obnovy těžebních prostor.

Veškeré výzkumy vedou k jasnému závěru: přírodní obnova je správná.

plně souhlasím

Nesouhlasím s obecným názorem (a to velice často od lidí z ochrany přírody), že si příroda neporadí. Poradí! Jen to není záležitost jediného lidského života. Ani bych nepoužil "přírodě blízkou obnovu", prostě bych to nechal být.

Přírodě blízký přístup k obnově těžbou narušených území není jen o tom, že pár lidí vidí smysl v podpoře diverzity (ve všech jejích rovinách). Finance, které se touto cestou ušetří mohou být investovány do infrastruktury, rozvoje turistického ruchu a zatraktivnění dotčených regionů. Je to i příležitost, jak zlepšit životní prostředí lidem, kteří zde žijí.

Tady není co řešit, kdo to neviděl na vlastní oči, může si přečíst články nebo se kouknout na filmy. Heslo (ve starém stylu) by mohlo znít: polím ornici, výsypkám biodiverzitu!

Souhlasím s prohlášením. Je to logické řešení, jak podporovat zachování či obnovu přírody a zároveň šetřit státní peníze.

Souhlasím s textem prohlášení.

Protože se naprosto ztotožňuji s názorem mých kolegů z příslušného oboru. Myslím, že právě iniciátoři petice, vědci a odborníci na danou problematiku nejlépe dokáží posoudit, jaké zásahy, resp. jejich absence, jsou pro danou lokalitu nejvhodnější. Zároveň je tento přístup i dobrou zprávou pro peněženky daňových poplatníků a na to určitě slyší každý.

Souhlasím a podporuji

Využít přírodních procesů je ekologické i ekonomické

Protože s tím souhlasím, jedná se unikátní možnost jak účinně a levně podpořit biodiverzitu. Odborné studie jsem nestudoval, ale z praxe vím, že prakticky všechny na živiny chudé biotopy jsou v současnosti velmi zajímavé natož ve stádiu sukcese. Jen kdyby byla ještě možnost osídlení zajímavými druhy s okolí.

Plně se ztotožňuji s peticí.

Prohlášení zcela odráží mé zkušenosti získané během více než 30 let výzkumu mykorhizních symbióz na hnědouhelných výsypkách a jiných stanoviších vytvořených v důsledku průmyslové činnosti.

Přírodě blízké postupy obnovy představují moderní, racionální a mnohokrát osvědčenou alternativu k technicistním přístupům. "Přírodě blízký" přitom neznamená vylučující jakýkoli budoucí vliv člověka. Rozumné využívání takto obnoveného území může být nejen možné, ale mnohdy i navýsost potřebné.

S prohlášením plně souhlasím, na Třeboňsku je několik takto revitalizovaných vytěžených pískoven.

Je znamo, ze si s takovymi vecmi poradi priroda mnohem lepe nez clovek a hlavne zadarmo! 🙂

Souhlasím s textem prohlášení.

Zcela souhlasim. Kdyz uz takove "jizvy" v nasi krajine vznikly a kdyz uz jsme plantaznim velkoplosnym zemedelstvim (navic s jeho nezbytnou chemizaci) z velke casti krajiny zejmena v nizsich polohach vytvorili jiny typ "biologicke pouste", bylo by skoda nevyuzit tuto prilezitost k aspon castecnemu navratu biologicke diversity s minimalnimi naklady. Pro poradek - bude to chvili trvat a nektera casna sukcesni stadia nebudou mozna pro bezneho cloveka prave krasna, ale pozdejsi vysledek bude krome nizsich nakladu i nesrovnatelne lepsi a bohatsi - budme trpelivi. Pokud se tyce uzemni ochrany, jsem si vedom, ze to na prvni pohled vypada ponekud absurdne a ze mnoho lidi si ji spojuje spis se zbytecnou buzeraci nez s cim jinym, ale asi neni jina moznost, jak zajistit, aby o uzemi nerozhodovali ti, kteri by se je opet pokusili vsemi moznymi zpusoby (a ze jich je) pouzit vyhradne k vydelavani penez. [Sorry za nabodenicka.]

Souhlasím plně s prohlášením.

Přírodní procesy v těžbou narušených oblastech podporují biodiverzitu na lokální i regionální škále, zatímco technické rekultivace působí jako hrobník biodiverzity.

Prostě je to rozumné.

Ve společnosti stále často chybí komplexní pohled na řešení situací, navíc není dostatečná důvěra k odborným podkladům. Často se objevují nesystematické zásahy do procesu rozhodování vycházející z osobních zájmů, neznalosti nebo přílišného zjednodušování. Cílem by nemělo být odpouštět těžařům povinnost vytvářet fondy na rekultivace, ale k obnově vytežených prostor přistupovat uvážlivě, investovat jen tam, kde je to nutné a zbylé prostředky využívat na další projekty ekologické obnovy.

Příroda si nejlépe poradí sama.

souzním s textem výzvy

Souhlasím se všemi body prohlášení. Je známo, že výše uvedené postupy jsou správné a přírodě prospěšné. Přírodě ponechaná obnova těžebních prostor podporuje biodiverzitu organismů a podporuje biotopy, které naše krajina zoufale potřebuje.

je to důležité

Přírodě blízká obnova je levnější, a přitom efektivnější (pokud je cílem obnova biodiverzity) než předražené "rekultivační" postupy.

souhlasím

Bude jen dobře, když stát přestane utrácet peníze za něco, co evidentně nefunguje (technické rekultivace) a využije daleko menší množství financí na funkční řešení, tedy přírodě blízkou obnovu těžebních prostorů.

Protože jsem přesvědčen, že přírodě blízké hospodaření, nejen na stanovištích po těžbě, je důležitým a správným krokem k moderní ochraně přírody, která podporuje diverzitu druhů i stanovišť.

Souhlasím s prohlášením. Věřím více v přírodní rekultivaci oproti nákladnější a zdlouhavější technické.

...

Přírodě blízká obnova zvyšuje biodiverzitu a podporuje i hezčí krajinný ráz.

Souhlasím s prohlášení.

souhlasím a ztotožňuji se plně s prohlášením

zajímá mě budoucnost prostoru ve kterém žijeme, souhlasím se zněním výzvy

Dlouholetá zkušenost s přírodní obnovou dnes již nefunkčích vápencových lomů v Moravském krasu jednoznačně tento přístup podporuje.

Je dobré že tím vznikne další oblast pro podporu biodiversity.

Souhlasím, potěžební prostory nabízí možnosti vývoje, které již ve většině krajiny nejsou pro přírodu dostupné. Vzniklé ekosystémy budou navíc odolnější, ty, kde obnova byla od začátku řízená člověkem.

Mnohé z popsaného v "Prohlášení ..." jsem si ověřil v praxi.

Podle dosavadních zkušeností se přírodě blízká obnova ukazuje jako ta nejlepší varianta, a to nejen z hlediska přírody, ale i výhodnosti pro lidi.

Postindustriální stanoviště jsou často jedním z posledních útočišť velkého spektra ohrožených druhů organismů, které v intenzivní kulturní krajině téměř vymřely. Přírodě blízká obnova těžebních prostorů je pro jejich ochranu a přežití naprosto klíčová.

Souhlasím, podporuji ověřený postup.

Volně žijícím rostlinám a živočichům vracíme prostor, který využívali po tisíciletí. U řady druhů se jedná o otázku přežití či vyhynutí. Přírodě blízká obnova je nástroj, který jim může zajistit existenci v naší krajině. Získají tím nejen volně žijící organismy, ale také člověk.

Na základě odborných podkladů i osobní návštěvy Lomu ČSA s výzvou naproto souhlasím!

Plně souhlasím, přál bych si pestřejší a odolnější krajinu se stanovišti pro ohrožené druhy.

Jako vědec zabývající se environmentální archeologií holocénu mohu zblízka nahlížet procesy probíhající dlouhodobě v krajině modelované lidmi po tisíciletí. Příroda v tomto procesu vždy měla určitou volnost. Vytvářet umělý statický fádní stav za obří peníze nedává smysl.

Toto je jediná možná a hlavně přirozená cesta k obnově biodiverzity

Má to smysl! Rozmanitost krajiny je důležitá a navíc nádherná.

Mám osobní zkušenost se spontánní sukcesí v bývalých těžených plochách.

Výzvu podporuji. Nechme přírodu dělat, co jí jde mnohem lépe než nám. A levněji.

Přírodě blízká samovolná (nebo částečně řízená) obnova těžebních prostorů je ekonomicky výrazně efektivnější. Jejím výrazným bonusem je vznik žádoucí mozaiky v naší krajině chybějících biotopů, na něž je navázáno množství environmentálně významných druhů organizmů. Dalším plusem je dle mého názoru též výrazně vyšší estetická hodnota takto vzniklého krajinného prostoru.

Mi záleží na krajině naší republiky

chci pěknou přírodu a hezké křoví

Souhlasím s uvedenými argumenty, a výsledky práce v půdní biologii uvedené předpoklady potvrzují. Navíc podobné typy stanovišť a ranější stadia sukcesních řad jsou dnes na našem území opravdu vzácné.

Podepisuji, protože zcela souhlasím s prohlášením a považuji snahu o potlačení přírodě blízké obnovy jako významný krok zpět v ochraně ŽP a současně promarněnou příležitost využití biologického potenciálu těžbou dotčených území.

Souhlasím s textem a záleží mi na dobrém postupu ochrany přírody v ČR.

Přírodě blízká obnova nejen že vede k větší pestrosti prostředí, zároveň je i levnější variantou - tady není proč váhat.

Souzním

Souhlasím s prohlášením.

V době Nature Restoration Law (ještě že prošel) potřebujeme každé levné opatření, které pomůže obnovit přírodně kvalitní stanoviště na větších plochách. Dle mne si ČR nemůže dovolit vyplýtvat příležitost, kterou jí ekologické využití velkoplošné těžby hnědého uhlí v minulosti teď nabízí ... škoda každého hektaru, který podlehne technické rekultivaci :-)

Dlouholeté zkušenosti ukazují, že přírodě blízká rekultivace vytváří pestřejší biotopy a navíc je to levnější.

Vše podstatné už bylo řečeno. Přirozená obnova je efektivnější, levnější a navíc hezčí!

Podepisuji, protože jde o správné a odborné prohlášení.

Protože s názorem souzním.

V rámci absolventské práce jsem měla možnost částečně využít a nastudovat ekologickou obnovu a dává mi to smysl než technické rekultivace.

s textem souzním a souhlasím

Souhlasím s textem prohlášení, aby se značná část ploch po těžbě ponechala přírodě blízké obnově. Výzkumy hovoří jasně. Umělá rekultivace je neúměrně dražší, všeobecně problémová a ve výsledku špatně využitelná širší veřejností (mimo jezer, které mají z mého pohledu v tomto ohledu smysl).

Poněvadž jsme to "svému" prostředí a biodiverzitě v něm velmi dlužni.

Souhlasím s peticí

Souhlasím a podporuji tuto výzvu

Těžební prostory zpravidla připomínají ostrovy unikátních přírodních podmínek v moři kulturních lesů či zemědělské krajiny. Přírodě blízká obnova si klade za cíl uchovat jejich specifika, tím zvýšit heterogenitu krajiny a v důsledku také její biologickou rozmanitost. Naproti tomu technické rekultivace nejsou ničím jiným než "utopením" těchto ostrovů v moři okolní jednotvárnosti. Promarněná šance zachovat jedinečná stanoviště pro druhy, které mají speficiké nároky. Člověk nemusí být vědec ani biolog, aby to chápal. Ale nemůže se zaštiťovat starostí o přírodu a zároveň odmítat přírodě blízkou obnovu.

Souhlasím s prohlášením.

souhlasím s návrhem obnovovat těžební prostory usměrňovanou přirozenou sukcesí, protože to má smysl a je to potřeba, aby byla zachována biodiverzita

Zcela se stanovisky tohoto prohlášení souhlasím, jde o nejšetrnější a nejrozumnější způsob obnovy.

Souhlasím s ponecháním značné části ploch po těžbě přírodě blízké obnově, která je levnější, efektivnější a podporuje biologickou rozmanitost. Moderní ochrana přírody by se měla opírat o vědecky ověřené postupy a opustit zastaralé technické rekultivační praktiky.

V naší krajině potřebujeme obnovovat přírodní stanoviště, a toto je v případě těžebních prostorů nejlepší cesta.

Těžební prostory obsahují řadu cenných biotopů, které v krajině jinak chybí.

Souhlasím, podobné je to s bývalými vojenskými prostory, na jednom z nich na Cechu sv. Víta (VKP Cvičiště) u Drmoulu léta zajišťujeme managementy.

Souhlasím s prohlášením. Přírodě blízká obnova bude pro přírodu lepší a výsledek bude hezčí.

Nechme v tomto případě přírodu dělat to, co umí!

Souhlasím s prohlášením

souhlasím

Souhlasím s prohlášením.

Plně souhlasím s uvedenými argumenty na základě zkušeností získaných při pracích na hnědouhelných výsypkách.

protože podporuji citlivou obnovu lidmi narušených území

Přírodní obnova po těžbě vytváří většinou lepší výsledná společenstva rostlin i dalších organismů a je levnější.

Lokality po těžbě jsou jedinečné tím, že slouží jako náhradní stanoviště pro druhy, které jsou často na přirozených biotopech vzácné. Jedině přírodní procesy vedou přirozeně k nárůstu diverzity a stabilitě stanovišť. Mám osobní zkušenosti s výzkumem v mnoha lomech krátce či déle opuštěných, ponechaných samovolnému přírodnímu procesu i lokalit rekultivovaných nevhodným způsobem.

Nanejvyš potřebny zamer

Souhlasím s prohlášením. Stojím za vědou a přírodou!

Plně souhlasím s výzvou.

Myslím si, že příroda sama ví nejlépe co dělat a my lidé se do toho často zbytečně moc montujeme a utrácíme mnoho peněz za něco, co příroda vytvoří sama.

Samozřejmě, že přirozená sukcese těžbou narušené krajiny by měla být upřednostňována a bezvýhradně podporována. O to víc mne zaráží fakt, že když už se takovéto prostředí přírodě blízké vytvoří, opět převládnou zájmy bohatých těžebních firem na jeho devastaci. Příkladů je mnoho. Z poslední doby např. záměr znovuobnovení těžby živce rakouské firmy LB Minerals, s.r.o. v pískovně Dvorec-Třebíčko v jižních Čechách.

Zmíněnou problematikou jsem se v minulosti zabýval a tak mi nezbývá nic jiného jak tuto tezi podpořit.

Souhlasím

protože chci

Přínosy přirozené obnovy jsou dostatečně podložené důkazy. Jen je škoda, že nevznikají podobné iniciativy na ochranu podzemních dolů. Nyní je sanačním firmám stále dovoleno devastovat hlubinné doly a cynicky to vykazovat jako "obnovu" území.

Souhlasím s výzvou, protože v dané lokalitě žiji a mohu závěry v textu jen potvrdit. Zároveň bych navrhoval omezit zásahy člověka nejen v bývalých těžebních lokalitách ale obecně ve veřejném prostoru.

Podepisuji, protože důvěřuji výzkumům, a také proto, že právě příklad potěžebních ploch může ve veřejném prostoru posílit motiv biodiverzity a představu, že podmínkou přírody není jakási "původnost".

Součástí práva životního prostředí v EU a ČR je od roku 2024 nařízení EU o právním rámci pro obnovu přírody. Obsah předmětné petice je v souladu s cíli tohoto nařízení. Česko jako členský stát EU je povinno plnit své závazky vyplývající z tohoto právního předpisu a zároveň předvést, že to s obnovou přírody myslí vážně.

Podepisuji, protože přírodě blízká obnova zní smysluplně.

Zkušenosti z kalamitních holin ukazují, že přirozeně vzniklé ekosystémy vykazují vyšší ekologickou odolnost, vyšší druhovou pestrost a velmi nízké až nulové ekonomické náklady.

Naprosto souhlasím s uvedenými argumenty. Vycházím z vlastních zkušeností získaných během výzkumu ptačích společenstev na hnědouhelných výsypkách Mostecka.

Obnova krajiny, včetně jejich prvků je v posttěžební krajině dluhem společnosti. Ani nejlépe zamýšlená rekultivace nedokáže zcela naplnit ekologické požadavky území. Přirozená obnova je cestou, která nejen že do posttěžební krajiny přiláká celou řadu zvláště chráněných druhů a do jisté míry obnoví narušené ekologické vazby s okolní krajinou, ale současně zásadně eliminuje potřebu vynaložených finančních prostředků pro účely rekultivace území.

Přírodní procesy umožní trvalejší a hlavně komplexnější přeměnu posttěžebních prostor.

Souhlasím s prohlášením.

Nákladnější technické rekultivace se kvalitou nemohou rovnat přirozené (ekologické, sukcesní) obnově těžbou zasažených stanovišť. Pro určité zainteresované strany je to (finančně) nevýhodné ale pro přírodu (ochranu vzácných druhů, biodiverzitu...) se jedná o prokazatelně lepší volbu. A to je to na čem opravdu záleží.

Naprosto souhlasím s názorem odborníků

Děsí mě investované stovky milionů za technické rekultivace v sokolovském revíru, které se následně změní na golfové hřiště, obří sluneční elektrárny, testovací centrum BMW, apod., a přírodě příliš nepomohou.

Plně souhlasím s textem prohlášení.

Je to správně zvolená cesta.

Podpisujem preto lebo nespočentný počet štúdií jasne ukazuje, že prirodzená obnova biotopov je najefektívnejšia a je najlepším riešením pre prírodu a krajinu. Veď disturbanciex, a často aj kataklizmatických rozmerov sú tu od kedy vznikol život a ten si počas evolúcie našiel spôsob sa snimi vysporiadať, a nič na tom nemení fakt, že dnešná krajina je drasticky a väčšinou negatívne pozmená činnosťou človeka.

Podepisuji, protože souhlasím s tímto prohlášením.

Přírodě blízká obnova těžebních prostorů zlepšuje ekologické funkce krajiny, podporuje druhové specialisty, kteří jsou vázáni na vzácné biotopy, které vznikly v důsledku těžbní činnosti. Navíc je méně ekonomicky náročná, jelikož není potřeba uvolňovat značné finanční prostředky na technické rekultivace. Přírodě blízká krajina je a bude odolnější vůči změnám klimatu. Technické rekultivace naopak vedou k uniformizaci krajiny a k úbytku druhové diverzity.

Souhlasím s obsahem prohlášení

od roku 2009 studuji ptáky výsypek a velkolomů na Mostecku a jsem přesvědčen, že přírodě blízká obnova je přístup, který je výhodný pro všechny. Pro přírodu, pro místní lidi, pro ochranu přírody i pro těžební organizace.

S textem petice souhlasím, stejné jsou i moje zkušenosti a poznatky z terénní práce.

Podepisuji se, protože naprosto souhlasím s výše uvedeným zdůvodněním, které se zcela shoduje s mým celoživotním pozorováním přírody i toho, co se s ní u nás během 67 mého života stalo. Je opravdu třeba konat a nevzdávat se!

Jsem proti celoplošnému zalesňování těžebních prostorů, proti využívání prostor k budování solárních elektráren (na Moravě tak zničené některé opuštěné lomy a hliníky). Tyto prostory nesmí padnout do soukromých rukou!

Po několik desetiletí jsou k dispozici data potvrzující, že spontánní obnova je levnější a účinnější. Je vlastně smutné, že se tak jednoznačně výhodného řešení musíme domáhat peticí …

S prohlášením souhlasím. Levnou a smysluplnou obnovou těžebních prostorů plně podporuji.

Souhlasim s petici.

Souhlasím s prohlášením vědců k přírodě blízké obnově těžebních prostorů

Souhlasím a jsem pro využití obdobných opatření i na dalších lokalitách!

Tuto petici jsem podepsala, protože mám vlastní zkušenosti, že příroda dokáže v těžebních prostorech samovolně regenerovat velice úspěšně, na rozdíl od umělých rekultivací. V tomto případě jednoznačně platí, že co je ekologické, tak je i ekonomické.

Souhlasím s textem prohlášení a plně podporuji tuto aktivitu vědců.

Souhlasím s peticí

Plně se ztotožňuji s peticí

Souhlasím s prohlášením.

Aktuálně se sám zabývám ochranou podobných stanovišť.

Podepisuji, protože přirozený vývoj těžební krajiny je mimořádně unikátní a nabízí mnohem levnější a efektivnější řešení ve srovnání s technickou rekultivací, která stojí miliony korun a jejíž prostředky by mohly být využity efektivněji jinde. Navíc sukcesní lokality představují jedinečnou příležitost pro další výzkum a sledování přirozeného vývoje krajiny.

Přirozená sukcese je rychlá a funkční. Pro přírodu nejvíce přínosná a pro nás levná.

Podporuji přírodě blízkou obnovu vytěžených prostorů, protože nabízí vhodná stanoviště pro řadu ohrožených a chráněných druhů organizmů, které v okolní kulturní krajině nemají šanci na přežití. Na rozdíl od technické rekultivace umožňuje vznik druhově pestřejších společenstev. Peníze určené na rekultivace technického typu je pak možno využít tam, kde v současnosti chybějí, kromě ochrany životního prostředí a přírody např. ve školství, zdravotnictví apod.

Souzním s textem prohlášení. Dle vědeckých výzkumů je přírodě blízká obnova rozhodně lepší a navíc ekonomičtější.

Podporuji přírodě blízkou obnovu těžebních prostorů, protože ji považuji za vhodnější než klasickou obnovu z pohledu ochranářského, ekonomického (nákladů na obnovu) i společenského.

V ČR se tato problematika dlouhodobě zkoumá, je zde velké množství lokalit, kde se veškerá teorie jasně potvrdila v praxi. tedy není důvod k pochybnostem. Přinese to podporu biodiverzity a úsporu finančních prostředků.

Podporuji vyšší zastoupení přírodě blízké obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií. V Lomu ČSA či dalších územích ovlivněných povrchovou těžbou uhlí by alespoň na části měla být upřednostněna obnova vodních toků a mokřadů před rozsáhlou umělou vodní nádrží.

Proč draze platit to, co Příroda zvládne zadarmo a lépe?

Současný stav je nesmyslný, likvidují se cenná stanoviště ve jménu revitalizace, bohužel směrem k velmi chudým stanovištím. Studií na toto téma je mnoho a existují řadu let a je ostuda, že doposud nebyly tyto závěry prakticky vůbec brány v potaz. Naprosto se s textem stotožnuji.

Podepisuji , protože považuji tyto aktivity za nejvíce důležité, naše krajina mi není lhostejná a považuji za maximálně důležité udržovat dostatečný poměr krajiny neobhospodařovávaný, tedy ponechaný volné přírodě.
Děkuji

Jde o naprosto logické, efektivní, v podstatě geniální řešení, kde v naší krajině najít prostor pro ohrožené druhy i celé funkční ekosystémy. Území je samo o sobě již přirozeně členité, heterogenní, tedy dobrý základ pro další vývoj. Ušetří se finanční prostředky alokované pro náročné rekultivace. Již nyní jsou tyto prostory domovem pro celou řadu vzácných druhů.

plně souhlasím s prohlášením

Považuji přírodně blízkou obnovu těžebních prostorů za nezbytnou součást obnovy post-těžebních území. Přirozená obnova je využívána v zahraničí standardně bez velké legislativní opory.

souhlasím

Kromě výhod ekologických/ochranářských značnou roli zvláště v této rozpočtově napjaté době hraje aspekt ekonomický!

Výsypky a lomy jsem si prošel a co bylo zajímavé, byla nejen živá příroda, ale i řada geomorfologických jevů, které se zde ve velkém prostoru rozvíjejí. Lze zde studovat vývoj sesuvů u takto nestabilního materiálu, sufózních studní, pseudokrasových jevů, jako jsou erodované tunely, vyvěračky. Je to jako učebnice. Navíc je taková krajina podstatně pestřejší a napínavá, než fádní monotónní upravované svahy se složitým a nákladným odvodňováním.

Souhlasím se stanoviskem. A navíc - "přírodě blízké obnově" (sukcesi) by mohl/měl být dán prostor i v případě mnohých lokalit vedených (oficiálně) jako "brownfieldy": Tam, kde v areálu /třeba/opuštěné továrny, panelárny, anebo JZD ("zemědělského brownfieldu") po desítkách let příroda "zapracovala" již tak, že dané místo se víceméně stává součástí volné krajiny...

S prohlášením souhlasím a jen dodávám, že dle našich dlouhodobých výzkumů usměrňovaná sukcese skvěle funguje i v případě rybích společenstev vytvořených v důlních jezerech vzniklých zatopením hnědouhelných lomů po ukončení těžby (Medard, Milada, Most).
Níže odkazy pro případné zájemce...
Peterka J., Čech M., Draštík V., Jůza T., Sajdlová Z., Blabolil P., Vejřík L., Vejříková I., Šmejkal M., Holubová M., Kočvara L., Bartoň D., Kolařík T., Prachař Z., Říha M., Frouzová J., Muška M., Soukalová K., Prchalová M., Vašek M., Tušer M., Kubečka J. (2020) Ryby v rekultivovaných důlních jámách – udržení kvality vody a socioekonomický rozvoj. Živa 5/2020: 261-264.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ryby-v-rekultivovanych-dulnich-jamach-udrzeni-kval.pdf
Peterka J., Čech M., Draštík V., Jůza T., Sajdlová Z., Blabolil P., Vejřík L., Vejříková I., Holubová M., Kočvara L., Kolařík T., Prachař Z., Říha M., Frouzová J., Muška M., Soukalová K., Prchalová M., Šmejkal M., Vašek M., Tušer M., Kubečka J. (2022) Ryby důlních jezer – zdary, nezdary a budoucí hrozby. Živa 5: 219-222.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ryby-dulnich-jezer-zdary-nezdary-a-budouci-hrozby.pdf

Přirozená renaturace nic nestojí a zpravidla produkuje mnohem hodnotnější a různorodější biotopy, než vznikají rekultivačními aktivitami. Cílem my měla být pestrá hodnotná krajina, né parkové úpravy s koseným trávníkem a druhově chudými výsadbami stromů...

Souhlasím s prohlášením

Plně souhlasím s prohlášením.

Po čtvrtstoletí působení na Karvinsku a Ostravsku mohu prohlásit, že místa ponechaná alespoň desetiletí bez zásahů (vč. rekultivačních) mají podstatně vyšší biodiverzitu než nákladně rekultivované lokality. Bohužel v posledních letech je na "divočinu" veden vysoký tlak z hlediska ekonomického využití brownfieldů - na nějaký čas "zapomenuté" lokality valem mizí.

Na základě více než 40 let praxe v lesním hospodářství a v ochraně přírody konstatuji, že využití přirozené sukcese je určitě nejlevnější a místním podmínkám nejlépe odpovídající způsob rekultivace. Někde může být vhodné provést nezbytné úpravy terénu, v některých specifických případech může být účelná i síje. Výsadby dřevin a další technické zásahy považuji za zcela zbytečné.

Podepisuji, protože se již 20 let toulám krajinou severních Čech a mám možnost pozorovat změny a sukcesní procesy v krajině zasažené různými druhy disturbancí. Jednoznačně se ukazuje, že přirozená či přírodě blízká obnova šetří státní kasu a vede ke vzniku stabilnějších a odolnějších ekosystémů, než umělé výsadby exotických dřevin, o které je nutné se následně starat - provádět v nich probírky a prořezávky, aby zde mohl vzniknout normální les, a ne přerostlý "hustník", který se začne v 70-ti letech spontánně rozpadat. Navíc není nutné, aby krajina po těžbě zarostla celá lesem. Nejzajímavější je mozaika lesa a bezlesí. Pro údržbu bezlesí je však nutné do této krajiny vrátit lidi, kteří v ní budou žít a hospodařit v ní. I na to by se daly využít peníze z neprovedených rekultivací.

Technické rekultivace jsou ztrátou nejen biodiverzity, ale i finanční. Když společnost cíleně vynakládá finance na poškození veřejného zájmu, je něco špatně.

Jedná se o jednoznačně výhodný a praxí ověřený postup.

Znám ty části, které byly ponechány sukcesi.
Jsou nejzajímavější.

Souhlasím a stojím za prohlášením

Nejjednodušší řešení bývají nejlepší.

Protože to funguje skvěle a zadarmo....

Spontánní sukcese je prirozeny proces obnovy krajiny, miliony let overeny a proto nejefektivnější.

Ponechat krajinu přirozené sukcesi je levné. Jistě, jsou mezifáze, které nejsou takzvaně hezké - prvních pár let tam porostou ruderální druhy obecně známé jako plevel, ale mezitím vysemení břízy a další dřeviny, vzniká stařina a humus, kterou žere spousta živáčků a jiní v nich bydlí, takže postupně vznikne bohatý ekosystém. Samozřejmě, i do tohoto postupu obnovy se dá rozumně zasáhnout, neškodí třeba vybagrovat nějaké jezírko, ale když se vysadí borovice do sponu, tak z toho vznikne akorát bufet pro srny, někdo to bude muset zalévat, nebo to přischne, vznikne relativně málo odumřelé hmoty, takže to nebude ani pořádně zadržovat vodu, zato se toho nacpe spousta peněz.

Vystudovala jsem ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK, kde jsem nabyla znalostí o výhodách přírodě blízké obnovy. Ztotožňuji se tedy s textem prohlášení.

Viděla jsem, co priroda dokáže.

Přirozená nebo lehce usměrněná sukcese je levná a efektivní.

z praxe znám, jak si příroda dokázala poradit s těžbou ruda a břidlic v Nízkém i Hrubém Jeseníku v minulých stoletích, anebo štěrkopísků v Litovelském Pomoraví.

Přirozená sukcese je klíčovým zdrojem biodiversity. Srovnání dnešních poměrů rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek na Mostecku ilustruje situaci více než názorně.

Podporuji, neboť zcela souhlasím s výše uvedeným prohlášením.

Byl jsem svědkem několika technických rekultivací, které zničily velmi cenné biotopy v přirozeně se obnovujících bývalých těžebních prostorech.

Plně souhlasím.

Ochrana samovolných procesů nám dává příležitost pozorovat jak se příroda chová, když jí dáme prostor a čas a přijmeme fakt, že změna je život.

Pražská pastvina dlouhodobě podporuje a je aktivní ve využití přírodě blízké obnovy těžebních prostorů jako efektivní a ekonomicky výhodné cesty k obnově biodiverzity. Podpora přírodě blízké obnovy navíc není jen otázkou odpovědnosti, ale také povinností vyplývající ze zákona. Dle § 32a zákona č. 44/1988 Sb. je třeba preferovat rekultivaci území přírodě blízkou obnovou a vyhnout se plánům, které by vedly k zavážení území a ohrožení chráněných biotopů. Orgány ochrany přírody jsou podle § 4 odst. 6 ZOPK povinny prověřit možnosti takové obnovy a v případě účelnosti ji podporovat. Ochrana přírody by měla vždy upřednostňovat hodnotu krajiny a její biologickou rozmanitost před úzkými zájmy.

Příroda potřebuje prostory, aby se dokázala obnovit, a opuštěné těžební prostory se k podpoře přírodě blízké obnově přímo nabízí.

S výzvou se plně ztotožňuji, a chci ji tímto podpořit.

Souhlasím s textem výzvy, přírodě blízká obnova je pro biodiverzitu prospěšné a nenákladné řešení.

Lom ČSA je součástí krajiny mého domova a tato krajina si zaslouží smysluplnou obnovu. Máme příležitost to udělat správně.

plně souhlasím

Lokalitu znám, podílela jsem se tam na výzkumu u nás kriticky ohrožené lindušky úhorní.

S tímto prohlášením souhlasím.

Souhlasím v plném rozsahu.

Spontánní či řízená sukcese umožňuje přežití mnoha ranně sukcesních druhů rostlin a živočichů, které by v důsledku umělé rekultivace rychle vymizely. Na vybraných místech lze také udržovat plochy trvale bez vegetace, což vyhovuje některým hnízdícím druhům bezobratlých a ptáků. Navíc je umělá rekultivace finančně náročná a tyto prostředky by mohly být využity efektivněji. Ze všech těchto důvodů petici podporuji.

mi záleží na stavu naší krajiny a s prohlášením souhlasím.

Přírodě blízké procesy lépe začlení území zpět do přírody.

Přírodě blízká obnova těžebních prostor a obdobných lokalit je šancí pro mnoho druhů, které v naší krajině ztrácí životní prostor...